Podezřelým jednáním při rekonstrukci Základní školy ve Žlebech přivedla starostka Ludmila Záklasníková poprvé v historii obec do soudní síně. S velkou pravděpodobností hraničící s jistotou bude muset obec zaplatit [několik milionů] na náhradách. Co to bude znamenat pro budoucnost Žlebů, dokáže si každý představit.

Žumpa se otevřela poté, co starostka těsně před vypršením termínu určeného podle dotačních podmínek k dokončení rekonstrukce Základní školy ve Žlebech podepsala protokol o předání a převzetí hotového (!) „díla“ (školy), a to ve velmi dobré kvalitě (!). Děti se ale vrátit do školy nemohly. Rekonstrukce jaksi pokračovala dál a stavební firma už nad rámec dotačního projektu požadovala sedm milionů korun za takzvané „vícepráce“ (práce přesahující počáteční ujednání).

Starostce se situace vymkla z rukou a iniciativy se krátce chopil místostarosta Pavel Suchánek. Třaskavé informace o podivném počínání stavební firmy, stavebního dozoru a starostky Záklasníkové se objevily černé na bílém ve dvou článcích na Seznam zprávách.

Bláznovskou čapku s rolničkami si přitom nasadila Záklasníková přiznáním, že podpisem protokolu udělala zásadní chybu, ale zároveň tvrzením, že jí firma protokol podstrčila!?

„Věřila jsem jí, protože jsme přeci měli stavební dozor,“ ocitoval Seznam její slova, a člověk by málem zamáčkl slzu nad tou naivitou.

Zdálo se, že spravedlnosti bude učiněno zadost. Ve vzduchu začala poletovat trestní oznámení a s nimi související otázky: Bude muset obec vrátit dotaci sedmnáct milionů? Bude muset zaplatit stavební firmě Polabské stavební dalších sedm milionů za dokončení stavby? Bude stavební firma spolu se stavebním dozorem firmou Artendr a starostkou Záklasníkovou za podvod čelit trestnímu stíhání?

To bylo v roce 2022, od té doby zavládlo ticho. Místostarosta Suchánek složil funkci a na jeho místo se dostala pravá, nebo snad levá (?) ruka starostky Zdeňka Nová. Záklasníková mohla s úlevou stisknout vypínač a zhasnout. Kalkulovaly s tím, že kauzu takzvaně vysedí zarytým mlčením.

Informace za deset tisíc korun

Občané se začali zajímat, jak to s těmi trestním oznámeními a soudy vypadá v současnosti. Mimochodem s toutéž otázkou se několikrát na zasedání zastupitelstva vytasil radní Zavadil a vždy zůstal bez odpovědi. Nechtě potvrdil, že ani samotní členové zastupitelstva, nebo tedy alespoň někteří z nich, nemají zásadní informace o dění v obci.

Starostka občanům vyrazila dech: Za odpověď podvodným způsobem, aby je odstrašila, požadovala deset tisíc korun! O tamto skandálním jednání byl informován Krajský úřad Středočeského kraje, který pro její úskočnost neměl pochopení a nařídil jí odpovědět bezplatně.

Doslovně citujeme odpověď Záklasníkové, či spíše noty dodané právníkem placeným z obecních peněz, protože normálně lidsky se se svými voliči už nedokáže bavit: „Ve věci kauzy rekonstrukce školy je aktuálně vedeno soudní řízení u Okresního soudu v Kutné Hoře pod sp. zn. 7 C 87/2023, jehož předmětem je požadavek společnosti Polabská stavební CZ, s.r.o. k úhradě částky ve výši 9.016.952,62 Kč s příslušenstvím, z titulu prací provedených dle smlouvy o dílo č. 2 a víceprací. Obec vznesený nárok neuznává. Ve věci doposud nebylo nijak rozhodnuto,“ uvedla.

Informace zda probíhají nějaká trestní řízení v souvislosti s přešlapy stavební firmy, stavebního dozoru a ji samotné smetla se stolu…

„Vzhledem k v současnosti probíhajícímu sporu se v ostatním jedná o informace vytvořené či získané v přímé souvislosti se soudním řízením, jejichž poskytnutí může ohrozit rovnost účastníků tohoto řízení ve smyslu ust. § 11 odst. 1 písm. g) informačního zákona. Zveřejnění takových informací by mohlo závažným způsobem poškodit procesní strategii obce v předmětném sporu. S ohledem na výše uvedené tak obecní úřad žádost v tomto rozsahu odmítl.“

Svojí úskočností ovšem Záklasníková vytváří prostor ke spekulacím. Máme věřit, že vysokoškolsky vzdělaná datová analytička neví, co podepisuje? To je prostě úsměvné…

Jak to řekl majitel společnosti Artendr Marek Semerád? Celý problém podle něho způsobilo, že se vedení obce rozhádalo před komunálními volbami.

Z toho jasně vyplývá, že kdyby se nerozhádalo a starostce se na chvíli otěže nevymkly z ruky, tak by nic na povrch nevyplynulo. Z obecního rozpočtu by se peníze navíc v tichosti zaplatily, občané by si ničeho nevšimli. Jak by také mohli, když se s nimi nikdo nebaví? Karavana by táhla dál. Orgány činné v trestním řízení by proto měly odpovědět na otázku: Nebyla náhodou se stavební firmou i stavebním dozorem za patřičnou odměnu domluvena?

Ať tak či onak, nikdo soudný nemůže zpochybnit zásadní fakt: Ludmila Záklasníková minimálně spolu s Josefem Novotným a Vladimírem Šindelářem, kteří jako bývalí starostové a současní zastupitelé museli o všem dobře vědět a nekonali, měli být už dávno z obecního úřadu s ostudou hodně daleko vyhnáni!

Zastupitelstvo obce Žleby se „usneslo“, že zaplatí výrobu branky k urnovému háji, výrobu části plotového pole hřbitova a opravu jeho hlavní brány za 123 662,- korun. Odmítlo přitom bezplatnou restaurátorskou práci zajištěnou občanskou iniciativou, která by přinesla při kvalitativně vyšší úrovni díla ještě výraznou finanční úsporu.

Ta písnička je stále stejná. Zastupitelstvo se „usnese“, aniž by muselo svůj záměr vysvětlit občanům a nedej bože se ptát na jejich názor. Ti se do jejich „práce“ nemají co plést. Tento odborný názor například zcela ignorují:

„Z odborného i praktického hlediska není důvod pro výrobu čehokoliv nového. Plotové dílce stačí stejně jako branku ošetřit antikorozním přípravkem a nakonzervovat syntetickou krycí barvou. Velká vstupní brána pochází ještě z doby, kdy Žleby měly svoji historicky danou úroveň, tudíž je kvalitní, městského typu. Zasloužila by si ošetřit otryskáním, chemicky ošetřit, stabilizovat a následně natřít tradiční kovářskou barvou nebo vyvzorkovat na místě. Pantové závěsy je nutné přestavit, aby křídla brány nebyla sesedlá a lícovala. Zámek i kliku je nutné repasovat. Práce na bráně je práce pro uměleckého kováře.“

Zastupitelstvu bylo občanskou iniciativou navrženo zrušit přijaté usnesení s tím, že branku a plotové díly ošetří zdarma sami iniciátoři. Repasi hlavní brány konzultovali s odborníky. Podle jejich odhadů by tato práce nepřesáhla sedmdesát tisíc korun. Člověk nemusí být velký počtář, aby si spočítal, že tím by obec ušetřila padesát tisíc korun. Je jasné, že ušetřené peníze by se dobře hodily na důstojnou revitalizaci prostoru hřbitova, který v současné době připomíná planinu, po které se přehnala válka.

Nebudeme vás napínat: „Usnesení zastupitelstva obce zůstává v platnosti,“ smetli Záklasníková, Nová, Šindelář, Zavadil, Semerád, Fiala, Novotný, Kunášek, no všichni zastupitelé jako jeden návrhy ze stolu. Kšeft pro kamarády kamarádů tím mají dojednaný. Může se proto někdo divit, že to ve Žlebech vypadá, jak to vypadá? Vedení obce o žádnou zdarma nabízenou pomoc nestojí, stále více a více upadávající kvalita veřejného prostoru je za okny jejich automobilů nechává chladnými. A v takovém výčtu bychom mohli pokračovat… Doufejme, že alespoň někteří obyvatelé Žlebů postoj party těchto „vítězů voleb“ nesdílejí a dají jim to brzy najevo.

Pískovcový kříž na návsi v Zehubech je jedinou sakrální památkou této malé obce. Patrioti zpozorněli, když si ve Žlebském občasníku přečetli v červnu 2023 resumé místostarostky Nové: „Kříž je v havarijním stavu a jeho oprava již není možná.“ Zehubský Vesspolek začal chystat slavnost uložení kříže do země (jeho odstranění) a vypsal sbírku na zhotovení repliky. Nebyli jsme jediní, kteří křížek známe a komu jeho likvidace začala být podezřelá.

Oslovili jsme známé odborníky, kteří potvrdili, že kříž je třeba jen opravit. Otázka na žlebskou starostku Záklasníkovou, na základě čeho bylo vlastně rozhodnuto o likvidaci křížku, byla nasnadě.

„Havarijní stav kříže zhodnotil pan Mgr. Jakub Tlučhoř,“ zareagovala holou větou. Ovšem, jak se nám podařilo zjistit, Krajská správa a údržba silnic jako vlastník pozemku, na kterém kříž stojí, obdržela od obce ke schválení a také schválila restaurátorský záměr jiného restaurátora – Josefa Červinky, jehož jméno má na rozdíl od jména Tlučhořova v odborných kruzích větší váhu. A světe div se, Červinkův závěr byl kříž restaurovat, nikoli nahrazovat replikou! Tak jak je to tedy?

„Pan Červinka hodnotil stav kříže v roce 2021, kdy jsme chtěli žádat o dotaci poprvé (alokace byla vyčerpaná, než jsme stačili požádat). Poté co jsme zjistili, že bychom dotaci stejně nezískali, protože kříž není kulturní památka, nabídl VesSpolek další spolupráci (sbírka, sejmutí Krista, replika kříže). Pan Tlučhoř, který měl volné časové kapacity a zhodnotil aktuální stav kříže se podílel i na rekonstrukcí divadla v Čáslavi,“ uvádíme doslovný přepis vyjádření Ludmily Záklasníkové, zavádějícím způsobem pletoucí účelově páté přes deváté.

Proč starostka kulantně řečeno mlží, a to je ještě lichotivý výraz, vysvětlí jediný pohled na Návrh Josefa Červinky na restaurování kříže: pěkně tučně se na něm skví datum 2023! Zdá se, že někomu moc záleželo na tom, aby starý kříž zmizel a mohl se za 130 tisíc korun postavit nový. A protože Červinkův záměr památku restaurovat se do karet nehodil, byl o posouzení stavu kříže požádán Jakub Tlučhoř.

Smrdí to levotou, podobně jako při rekonstrukci Základní školy ve Žlebech. Nejsmutnější na celé věci ale je, že nikdo z řadových žlebských zastupitelů a nikdo z příznivců VesSpolku neprojevil zájem o zachování autenticity jediné sakrální památky v Zehubech.

Kříž bez Krista jako memento ještě stále na návsi v Zehubech díky nám stojí [článek vznikl v roce 2024]. Oba restaurátoři ovšem shodně již před rokem varovali, že je nutné co nejrychleji jednat, jinak čas dokoná dílo zkázy. Vkrádá se myšlenka, že právě na to jak obecní úřad ve Žlebech tak VesSpolek čekají. Případ jediné stále ještě autentické památky v Zehubech budeme pochopitelně nadále sledovat.

Žleby zažívají nejhorší úpadek ve své dlouhé historii. Stala se z nich špatně udržovaná noclehárna, kde je člověk závislý při obstarávání základních životních potřeb na automobilu či pomoci bližních. A zodpovědní představitelé obce místo práce na záchranném programu baví občany jako by všechno bylo zalito sluncem: Zažij město jinak!

Před osmnácti lety vymyslel spolek označující se jako AutoMat takzvané sousedské slavnosti „Zažít město jinak“. Podle jejich výkladu jsou založené na principu společného sdílení veřejného prostoru. Přeloženo do normální mluvy to znamená, že skupinka aktivistů zorganizuje nějakou akci a sousedé se na ní přijdou sbližovat. AutoMat vystupuje jako celorepublikový koordinátor a snaží se získávat další a další zájemce.

Ludmila Záklasníková, Zdeňka Nová a Hana Němcová usoudily, že něco takového Žlebům chybí, a tak se do akce zapojily. V roce 2023 se konal jubilejní osmnáctý ročník této celostátní akce a koordinátoři (spolek AutoMat) vyhlásili jako heslo akce „Ulice do gala“. Naše Ženy se tím ale nenechaly zaskočit a na plakátech ubezpečily, že ulice se do gala házet nebudou, ale naopak do gala se hodí aktérky akce, a to muzikoterapií a obličejovou jógou (tj. posloucháním hudby a masáží obličeje).

Člověk by se nad tím mohl zasmát, vždyť ve Žlebech i takováhle akce je lepší než nic, kdyby… Kdyby Lída, Zdeňka a Hanka nezastávaly nejvyšší posty v obci, tedy starostky, místostarostky a zastupitelky. Nechtěně tím i těm nejhloupějším totiž ukázaly, jakým způsobem Žleby řídí a proč jsou Žleby tam, kde jsou. Místo společného úklidu ulic obličejová jóga, k tomu není co dodávat…